15. prosince 2009

Je Cloud Computing mainstream?

Ne, zatím ne a ještě dlouho one. Podle IDC je v současnosti pouze 5% IT rozpočtů utráceno za Cloud Computing. A v příštích 4 letech se očekává růst pouze na 10% - zbylých 90% putuje do tradičního IT.


Hype křivka pro technologie od Gartnerů. Cloud Computing najdete uplně nahoře

Jak můžete ostatně vidět z klasické hype křivky Gartnerů, Cloud Computing je právě na vrcholku křivky reprezentující nadsazená (a nereálná) očekávání. Pro Gartnery je Cloud computing „styl výpočetní techniky, kde jsou škálovatelné a pružné IT-aktivované schopnosti dodávány jako služby vnějším zákazníkům s použitím internetových technologií“.

Podle Wikipedie (zde) jde o „poskytování služeb či programů uložených na serverech na Internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat pomocí webového prohlížeče a používat prakticky odkudkoliv. Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití.“


Evoluce Cloud Computingu (Zdroj: Forrester Research)

Pokud ale budete „veřejně“ dostupné Cloud Computing aplikace brát jako dostatečný příklad, tak je dnes tato technologie běžnou součástí našich životů – viz zmiňované služby jako Google, Google Docs, Google Mail, Picasa, Windows Live a další. V případě veřejných „mraků“ je ovšem jasné, že jejich využití pro firemní prostředí asi nebude příliš časté – a ve většině případů ani možné. Nic ale nebrání nasazení privátních řešení.

7. prosince 2009

Létání v mracích aneb Cloud Computing


Nelze asi předpokládat, že byste o termínu „Cloud Computing“ neslyšeli – objevuje se všude a intenzita výskytů je větší a větší. Ještě před pár lety to byl pouze koncept – hodně se o něm mluvilo, ale nikdo pořádně nevěděl jak „to“ vlastně vypadá a co „to“ všechno bude představovat. Dnes je to z velké míry stále koncept, který se stihl hodně proměnit. Od poměrně nevýrazných obrysů se objevila řada nápadů jak Cloud Computing může fungovat. A co hlavně, řada praktických aplikací.

Dell se pokusil o získání ochranné známky „Cloud Compting“. Naštěstí se mu to nepovedlo (TechWorld.com)

Co možná ale nevíte, základní princip Cloud Comptingu (tedy toho komerčně orientovaného) už existuje skoro půl století – pokud si pamatuje na staré sálové počítače, tak vám není neznámý princip „pronajímání si strojového času“. A právě možnost pronajímat si výpočetní, diskový, paměťový či síťový výkon (podle reálné potřeby) je jednou z hlavních součástí Cloud Computingu.


Představa Cloud Computingu

Dnešní Cloud Computing známe už desítky let nejenom od doby mainframe, ale i v řadě dalších aplikací. Nepřipadá vám zvláštní, že sdílíte data na serveru, platíte si hostingové služby, používáte aplikace stylu klient-server či si pronajímáte software. Nakonec většina z vás asi používá (nebo aspoň občas použije) Google Mail či Google Docs – i tyhle dvě služby jsou příklad reálného Cloud Computingu (s výhradami, ale prostě jsou).

Cloud Computing je dnes klasické „buzzword“. Pokud k čemukoliv připojít „Cloud“, máte pozornost médii zaručenou. Ve skutečnosti je Cloud Computing přítomný v řadě internetových služeb, aniž bychom si to uvědomovali. A v tichosti se řada služeb mění právě na služby využívající „cloud“ technologie.

Princip Cloud Computingu se ostatně objevil i v podobě „Internet Appliance“. Pamatujete? Byl to Larry Ellison, kdo v devadesátých letech prosazoval koncept, že PC budoucnosti nebude nic jiného než webový prohlížeč (tehdy samozřejmě hlavně založený na existenci Javy) a veškerý diskový prostor i výpočetní výkon bude „někde“ v kyberprostoru.


SaaS a PaaS mapa, sice starší, ale stále skvělá (Zdroj: Peter Laird a Kent Dickson, BEA)

Jakkoliv tehdy podobná iniciativa selhala (nebyl vhodný čas, nebyla ani vhodná síťová infrastruktura, nakonec ani dostatečně výkonné a levné technologie), dnes se vrací. Co jiného je Google Chrome OS?

15 Ways to Tell Its Not Cloud Computing aneb patnáct způsobů jak poznáte, že to není Cloud Computing


Na druhou stranu, nebyl by to Larry Ellison, aby na loňském Oracle OpenWorld tvrdě nekritizoval současné „Cloud Computing“ aktivity – věci jako sdílení/ukládání fotografií (Picasa, Flickr), dokumentů (Google Docs, Office Live) i pošty (gMail, HotMail, Windows Live) jsou skutečně hodně poháněné „módou“. Nakolik jde o „complete gibberish“ (úplné blábolení) je těžké rozhodnout, ale z pohledu Larryho Ellisona je to vcelku pochopitelné – pro firmy a firemní data je něco podobného v praxi nepřijatelné.

Nakonec to byl i Ellison a Oracle, kdo se v praxi poučil o neochotě firem vzdát se fyzické kontroly nad vlastními daty – před lety nabízené ASP (Application Service Provider) služby od Oracle se nikdy neuchytily zejména z tohoto důvodu.

Z tohoto pohledu je zajímavé sed podívat na následující diagram (Zdroj: Oracle, Rex Wang), který poměrně zdařile ukazuje, jakým způsobem se Cloud Computing vyvíjelo a bude vyvíjet.



Dnešní Cloud Computing nakonec můžete najít ve třech podobách – PaaS, Saas, Iaas. Aby vám bylo lépe jasné „co“ je „co“, mrkněte do tabulky:













PaaS

Platform as Service

SaaS

Softwarea as Service

IaaS

Infrastructure as Service

Google App EngineRails oneMosso (Rackspace Cloud)SalesforceGmailAmazon Web ServicesAkamaiJoyent
Cloud computing


Každopádně, pár dalších článků k přečtení, protože je jasné, že vám není nic jasné:

Cloud Computing: Get Your Head in the Clouds (EN)
How do you explain cloud computing to your grandma? (EN)
Cloud Computing: So You Don’t Have to Stand Still (EN)
Defining Cloud Computing (EN)
How to deploy to the cloud of your choice (EN)

27. listopadu 2009

Oracle Real Application Clusters

V roce 2001 Oracle doplnila do tehdejšího Oracle 9i podporu klastrování a vysoké dostupnosti v podobě Oracle RAC. A o verzi později, tedy Oracle 10g R2, začala být podpora klastrování dostupná pro všechny operační systémy, které Oracle databáze podporuje (Cluster Ready Services se zároveň dočkalo přejmenování na Oracle Clusterware).

V principu jde o možnost provozovat víc Oracle databází (software) s přístupem k jedné databázi (data) – v běžném modelu používání Oracle databáze je jedna určitá instance software napojena vždy na jednu určitou instanci databáze.

Kdo si dnes vzpomene na předchůdce v podobě Oracle Parallel Server?

Pokud je v takovémto případě potřeba škálovat databázové řešení pro velké množství uživatelů, je velmi snadné narazit na možnosti jednoho databázového stroje – ten začne nestíhat ve zpracovávání požadavků uživatelů. A vznikne logická potřeba rozložit zátěž na více databázových strojů. A ty pomocí odpovídající silné síťové infrastruktury napojit (nejčastěji) na SAN (Storage Area Network).


Oracle Real Application Clusters princip

Možnost připojit se na více databázových strojů nabízí klasické rozložení zátěže klientů (a tím i možnost škálovatelnosti, až na stovku databázových serverů ), stejně tak jako možnosti „fail-over“ řešení, tedy převzetí aktivit v případě výpadků některých ze strojů těmi ostatními. Což je pochopitelně podstatné tam, kde je potřeba zajistit vysokou dostupnost.

Pokud se pozorně podíváte na obrázek, tak snadno odhalíte případný prvek, který může Oracle RAC ovlivnit negativně a přinést negativní škálovatelnost – přístup databázových strojů na SAN je místem, kde může dojít ke konfliktům. Proto je potřeba při případném nasazování Oracle RAC (a obecně jakéhokoliv klastrování tohoto typu) nejenom poskytnout potřebný výkon na straně úložiště (SAN), ale i pečlivě plánovat používání a funkčnost samotných databázových aplikací.


Ještě „hezčí“ obrázek, vypujčený z Oracle RAC Case Study společnosti Cintra – taky zajímavé čtení

Oracle Application Clusters umožnilo i využití grid technologií – počínaje Oracle 9i R1, kdy se objevila funkční a škálovatelná klystérová konfigurace s až 32 uzly. A uvedením Oracle Database 10g se objevila i podpora i podpora BigFile table space a tím i diskového prostoru až 8 exabytů (8 milionů terabytů). Docela užitečné čtení o Oracle Grid Computingu najdete například zde. A Oracle blog se k tématu určitě někdy příště vrátí.

Užitečné odkazy
Oracle Real Application Clusters in Oracle VM Environments (white paper)
Running SAP applications with Oracle RAC on IBM Power respektive white paper od IBM - Scalability of SAP utilizing Oracle Real Application Clusters on IBM Power Servers
IN ORACLE MILIEU - může být užitečný pro uživatele Oracle v unix/linux prostředí
Introduction to Oracle Real Application Clusters
RACing ahead with Oracle on VMware – užitečný článek o využití VMWare (virtualizace) pro plánování a zkoušení Oracle RAC
Oracle Real Application Clusters produktové stránky v češtině

20. listopadu 2009

LG Electronics chystá jednu celosvětovou firemní databázi

Globální databází schopnou pokrýt všechny potřeby LG Electronics celosvětově by mělo LG mít hotové v roce 2010 – řešení je založené na Oracle E-Business Suite Release 12 a najdete v něm i Oracle SOA Suite a WebLogic Portal.

Globálně použitelná databáze znamená vysoké nároky na dostupnost i škálovatelnost – zvolené řešení je postaveno na 4 uzlech využívajících Oracle Real Application Clusters – samotná úložiště, servery i síťová infrastruktura jsou znásobeny tak, aby byla zajištěna co nejvyšší dostupnost.

LG už Oracle produkty používá a část zmíněného řešení má už v provozu. Na YouTube kanále můžete ostatně najít video na toto téma a k dispozici je i případová studie (zde):



LG novým řešením chce nahradit až pět desítek samostatných databázových instalací. Cíl nepochybně ambiciózní. A hodně závisející na síťové infrastruktuře a také na jednom důležitém Oracle produkte – RAC aneb Real Application Clusters.

Oracle Database a Oracle Real Application Clusters jsou, mimochodem, i základem Oracle Grid Computing řešení. Ale to si necháme až na nějaké jiné blognutí.

6. listopadu 2009

Řekni zrcadlo, řekni! Kdo je nejlepší?

Na otázku v titulku není jednoduchá odpověď – všichni se špičkově snaží. Chtějí mít špičkové produkty. A co jeden z produktu nemá zrovna teď, možná bude mít za pár týdnů či měsíců. V komerční oblasti (a zejména ve Windows světě) má Oracle největšího konkurenta v podobě Microsoft SQL Serveru produktu. A protože jsme na Oracle blogu, tak je přece jasné, že Oracle je lepší :-)

Pokus o vtip? Částečně.

Ona na to totiž není jednoduchá odpověď. TWP RAC Compare to SQL Server 2008 (PDF) jí totiž dává jenom částečně, respektive ukazuje, že každý z těchto produktů má nějaké silné stránky. Oracle například, jednoznačně, má výhodu dlouholeté zkušenosti z oblasti mainframe a velkých databází. Ale snaha Microsoft proniknout do této oblasti je samozřejmě viditelná. Bohužel třeba i tak, že vznikají prazvláštní dokumenty (příklad Compare Microsoft SQL Server to Oracle Database) označované „fanoušky“ Microsoft za FUD.

Případně můžete zkusit některé další studie - Comparative Management Costs Study (také 11g vs. SQL 2008). V té se řeší, který těchto dvou systému je levnější z pohledu údržby. A ve stručnosti z něj vyplývá, že s Oracle Databáze 11g lze provádět typické administrativní úkony v 41% čase a podnikat 43% méně kroků. Což, nakonec, vede k úspoře až 33 tisíc dolarů na jednoho databázového administrátora.

Pořád v tom nemáte jasno? Možná byste měli vědět, že Oracle je relační databáze č. 1 s 48,6% podílem na trhu. Určitě to má dostatečnou vypovídací schopnost.

Porovnání databází z Extreme Performance for Data Warehousing (PDF) studie.

Případně, že IDC říká, že Oracle je vůdčí společností na trhu s datovými sklady. Světový rekord ve výkonu a poměru cena/výkon asi také nebude nevýznamný.

Rozhodnutí je na vás.

30. října 2009

Rekordy a proč vlastně vůbec někdo potřebuje databáze

Máte málo historie z minulého blognutí? Malé pokračování určitě neuškodí. „Oracle first“ bude něco málo o tom, jaká prvenství získal Oracle databáze v historii.

  • 1979 – první komerčně dostupná databáze založená na SQL
  • 1983 – první databáze podporující symetrický multiprocesing
  • 1986 – první distribuovaná databáze
  • 1993 – první databázový produkt, který vyhověl ANSI SQL standardu
  • 1995 – první 64ti bitová databáze
  • 1998 – první databází s nativní implementací JRE
  • 1998 – první proprietární RDBMC dostupné na Linuxu
  • 1999 – první databáze podporující XML


Dnes můžete Oracle databázi provozovat na Apple (PowerPC), Unixech (HP), AIXech (IBM), z/OS, Linuxu, Microsoft Windows i Sun Solária (SPARC). A v oblasti relačních databázích má výraznější konkurenty v podobě

  • IBM DB2
  • Microsoft SQL Server
  • PostgreSQL
  • Firebird
  • MySQL


Pozice Data Warehouse v klasickém „magickém“ kvadrantu od Gartnerů (2008)

V oblasti amatérských databází (ano, trochu odbočíme do zábavnějších vod) samozřejmě všem jmenovaných konkuruje ze všeho nejvíc snaha udržovat data v tabulkovém procesoru (Excel) nebo některé z malých databázových náhrad (Microsoft Access například, FoxBase či dBase v letech předchozích).

Když už padla řeč o FoxBase, něco pro opravdové pamětníky - www.foxprohistory.org

Ukládání relačních dat v tabulkových procesorech má dlouholetou tradici a je základem vstupu do databázového světa. Právě Excel je asi nejčastěji používanou aplikací, která v malých firmách (a pro jednotlivce) nahrazuje databázové servery. A poměrně dobře jim pomáhá pochopit i základní principy – tedy alespoň co se orientace na „řádky“ a „pole“ (sloupce) týče. A dříve nebo později, úměrně tomu jak bude růst velikost jejich tabulek, příjde okamžik, kdy Excel nebude stačit kapacitně ani použitelností.

Právě tam se zrodí první myšlenka o použití nějaké databázového řešení – to totiž (do začátku) nabídne zrychlení, zjednodušení práce s daty a případně i vyšší uživatelský komfort.

Dalším okamžikem kdy Excel přestane stačit bude potřeba tabulky (data v nich) sdílet – bez možnosti víceuživatelského přístupu bude uživatel mít problém s konflikty změn, nemožností používat tabulku více uživateli. Později nastoupí i spolehlivost, zálohování, nutnost podpory transakcí, generování pohledů, přidělování práv určitým uživatelům a řada další věcí, které právě SQL servery (databázové servery) řeší spolehlivě.

Modelování databází v Data Modeling aplikaci.

S nasazením databázového serveru se otevřou nové možnosti – změní se schopnosti ukládat rozmanité datové typy, možnost propojit s dalšími informačními systémy, vytvářet replikované databáze. Výrazně prospěšná bude pochopitelně i možnost snadno jednotlivé tabulky propojovat – něco co sice v klasické Excelové podobě udělat můžete, ale rozhodně bude scházet možnost propojení v reálném čase nebo schopnosti propagovat změny v jedné tabulce do tabulek dalších.

A ten Excel? Inu, ten nakonec také možná budete používat – dá se totiž dobře použít pro „laické“ pohledy do výstupů z databáze.

23. října 2009

Dějepisné lekce o SQL a databázích


Psát o SQL serverech a databázích na Oracle blogu je trochu zvláštní. Přeci jenom, Oracle patří dlouhodobě mezi špičku v databázových technologiích. V případě těchto článků tak bude trochu jasné, kam vše směřuje. Což ostatně i po těch minulých také – stejně jako fakt, že zdejší blog má v oblibě nějaký ten „úvod do problematiky“.

Bude tomu stejně i v tomto případě. Takže, věděli jste, a to je zajímavé, že dnešní SQL (Structured Query Language) bylo vyvinutí IBM někdy po roce 1970. Původní označení přitom bylo SEQUEL (což, pro změnu, byla obchodní značka letecké společnosti a tato skutečnost nakonec vedla ke změně na SQL) a patřilo k tehdejšímu databázovému produktu IBM jménem System R. O docela dost později, v roce 1985, si IBM vlastní verzi SQL patentovalo.

SEQUEL (SQL) mělo na samém počátku konkurenci – QUEL, dotazovací jazyk implementovaný v Ingresu (U.C. Berkeley), což byl pro změnu jeden z prvních RDBMS (Relational Databáze Management System). Vedle již zmíněného System R je potřeba ještě zmínit RDMS (MIT).

V zhruba stejné době existovala společnost Relational Software a inspirována děním na trhu relačním databází uvedla na trh vlastní – v roce 1979 tak spatřila světla světa první komerční podoba Oracle V2 (a o pár týdnů později kontrolovalo IBM s System/38).A jak nakonec název napovídá, Relational Software se časem přeměnilo na Oracle Corporation.

Od roku 1970/79 je nicméně ještě dlouhá cesta k dnešním SQL databázím – je tak zajímavé vědět, že v roce 1986 se první SQL (SQL-86) dočkalo ANSI standardizace, o tři roky později SQL-89 získalo FIPS (127-1).

Na trhu relačních databázových systému dnes existují desítky SQL serverů/databází, ale pouze několik firem má celosvětový dopad a význam – Oracle, dlouhodobě jednička, IBM a Microsoft přetahující se o další pozici, Sybase a Teradata. A svůj díl si berou i Open Source alternativy – MySQL, PostgreSQL a Firebird. Pokud budete mít někdy chuť na hlubší zkoumání, lze doporučit www.databasecorner.com – ale připravte se na opravdu dlouhé zkoumání.

Jednu maličkost je ale potřeba asi ještě zdůraznit – v samých počátcích se RDMBS vyskytovaly hlavně na mainframe systémech. Vstup do světa PC je až mnohem a mnohem pozdější. A masové nasazení PC do databázových systémů je dáno až radikální proměnou – rychlost, možnosti datových úložišť, rozšíření a pochopitelně stále nižší ceny. To všechno dnes dělá z osobních počítačů ideální databázové servery.

A ty dnešní jsou schopné s určitostí zvládnout mnohonásobně více operací, než mainframe verze v samých počátcích.

A už úplně poslední lekce historie. Zmíněné Relational Software, Inc. (RSI) není úplně prvním jménem – na samém počátku je Larry Elisson. Ten spolu s přáteli založil Software Development Laboratoriem (1977) – právě tato společnost se později změnila v RSI (a uvedla OracleV2, aniž by kdy uvedla V1). A v roce 1982 došlo k další změně – na Oracle Corporation (o rok později je uvedeno Oracle V3, následované V4 a V5 v ročních odstupech).

13. října 2009

Oracle Universal Content Management 10g R3

Oracle nabízí systém pro správu obsahu pod názvem Oracle Universal Content Management 10g R3 (ve zkratce Oracle UCM) a je možná dobré se podívat i trochu do historie, protože UCM přišlo právě odtud. A stále se budete setkávat i s názvem Stellent.

Stellent byla vývojářská společnost, která vytvořila základ dnešního Oracle UCM (
a její produkt se jmenoval právě Universal Content Management, respektive Stellent Content Server). A ještě předtím, než se přejmenovala na Stellent (v roce 2001), nesla jméno Intranet Solutions a původní název produktu byl IntraDoc! (ano, včetně toho vykřičníku). Stellent v roce 2006 koupil právě Oracle (viz Oracle and Stellent). A software bylo začleněno do Oracle Fusion Middleware.

Výhodou Oracle UCM řešení je skutečnost, že je orientované na nasazení ve firmách – nejde o pouhý systém pro vytváření
a publikování obsahu (což je většina dnešních CMS), ale k dispozici je kompletní sada nástrojů pro vytváření a změny obsahu se správami revizí a dalšími potřebnými možnostmi – hlavními jsou pak možnosti na publikační vrstvě – s pomocí Oracle UCM je možné vytvořit kompletní weby (kde typický „BFU“ zaměstnanec může vložit Word dokument a ten se objeví patřičně upraven ve webové podobě).

Žádné blogy, toto JE řešení pro firmy

Celé řešení je škálovatelné i doplnitelné o další funkcionalitu – podporuje složky, dynamické konvertory (podporováno je zhruba 400 formátů), PDF dokumenty, diskuze s vlákny, kolaborace, intranetové i extranetové mechanismy, vyhledávání, hierarchická přístupová práva, uživatelské skupiny a řadu dalších věcí.

Oracle UCM 10g R3 získalo v roce 2008 ocenění InfoWorld 2008 Technology of the Year v oblasti Data Managementu. V hodnocení InfoWorld upozorňuje na to, že jde o produkt s vysokým stupněm integrace s dalšími produkty a využívajícím řadu moderních technologií. Oceníte možnost integrace s Microsoft produkty (včetně Microsoft Outlook či SharePoint produktů) a nebude vám chybět ani podpora moderních věcí nutných pro dnešní weby – například RSS, AJAX. Samozřejmostí je okamžitá podpora ostatních Oracle technologií – Oracle Databáze zejména. A protože produkt je součástí Oracle Fusion Middleware, je možné jej okamžitě propojit s dalšími Oracle servery.

Oracle UCM nabízí i kvalitní vyhledávání – pokročilejší uživatelé ocení Query Builder, který zpřístupní sestavování složitějších dotazů i méně pokročilým uživatelům. Pochopitelně za předpokladu, že je k dispozici dostatek metadat k dokumentům. Nechybí ani možnost štítkování (tagging) či sledování aktivit – můžete například sledovat kdo/jak používá vaše dokumenty a podle toho reagovat na „poptávku“.

Pro nasazení v podnikovém prostředí nechybí ani podpora pracovních procesů – je tak možné nastavit, jakou cestou se mají určité dokumenty ve firmě ubírat a kopírovat tak procesy vytváření i schvalování dokumentů. Pro podnikové prostředí nabízí Oracle UCM samozřejmě i odpovídající a tolik potřebnou úroveň bezpečnosti, včetně podpory DRM.

Další informace:
Správa obsahu Oracle (česky)
Oracle Universal Content Management (anglicky)
Content management (anglicky)

6. října 2009

Co všechno umí Content Management System?

Otázka z titulku má nelehkou odpověď – naznačena byla již v minulém blognutí. V základní podobě bude CMS schopné odněkud získat obsah či jej nechat vytvořit uživatele (autora). Poté umožní tento obsah zpracovat, schválit, opravit, proběhnout korekturou, doplnit o obrázky, přílohy, odkazy, reference. Neméně důležitou součástí bude i možnost řešit otázku přístupových práv a případné distribuce tohoto obsahu. Od toho se dostáváme k „publikační“ části – obsah je možně někde zveřejnit, zpravidla na internetových nebo intranetových stránkách. Funkčnost ale může zahrnovat i tištěné výstupy, rozesílky elektronickou poštou či automatické generování souhrnných dokumentů.

Pro další využití CMS bude kritické i to, jakým způsobem umožní k již vytvořenému obsahu přistupovat – nutná je možnost strukturování informací, vyhledávání, štítkování i provázání dokumentů. Neméně důležitá bude podpora řady uživatelských rolí – autor, editor, vydavatel, administrátor, čtenář. V některých momentech i s určitou zpřesňující rolí – čtenář může být anonymní, stejně tak jako autentikovaný.

Součástí CMS, zejména takového, které umožní publikování na internetu, bude tedy i podpora registrace a správy uživatelů (rozdělených na vnitřní a vnější). A úměrně tomu, jak jsou dnešní CMS používány na internetu, musíte myslet i na takové drobnosti jako možnost komentářů, sdílení, posílání mailem či podporu sociálních sítí (tolik populární možnost sdílení na Facebooku/Twitteru). Kvalitním CMS nebude dělat problém nabízet vícejazyčné verze téhož dokumentu. A pochopitelně sledovat změny v dokumentech a umožňovat získávat informace o tom, „co je nového“ či „co se změnilo“ od poslední návštěvy. Provozovatelé naopak budou potřebovat statistiky a údaje o používání – co návštěvníci čtou, co dělají. Co dělají autoři a další lidé zodpovědní za obsah.

Všudypřítomný internet

Úměrně možnostem dnešního internetu je nutné umožnit publikovat (pořizovat) obsah, který vzniká v různorodých programech – prostě musíte být schopni pořídit dokument ve Wordu, stejně tak jako v RTF, HTML či prostém textu. A výsledek musí být publikovatelný a čitelný v dnešních prohlížečích bez větších problémů. Samozřejmostí je možnost používání obrázků v internetově podporovaných formátech, začlenění videa, Flashe i dalších aktivních formátů. O přílohách k obsahu již byla řeč, ale přesto je vhodné to připomenout – je běžné, že budete potřebovat přiložit soubory a dokumenty.

Nutná je i možnost integrovat CMS do firemní sítě a s firemními informačními systémy – kritická bude hlavně podpora firemních autentikačních systémů (není nic horšího než udržovat několik uživatelských databází), velmi brzy zjistíte i potřebu integrace s firemními databázemi a zdroji informací (copy&paste sice nějaký ten pátek bude fungovat, ale po čase začne zdržovat).

Techničtěji založené bude zajímat i otázka implementace, stability, škálovatelnosti. Budou se muset správně rozhodnout, zda jde o potřebu CMS pro publikování na internetu vs. CMS používané pouze v intranetech. Výhodou může být i podpora DRM (Digital Rights Management, digitální správy práv) tam, kde bude docházet k publikování obsahu určeného jenom určitým lidem a s omezeními pro další šíření.

30. září 2009

Magie jménem Content Management

Definic významu „Content Management“ najdete hodně, krátké i dlouhé, uchopitelné
i nepochopitelné, praktické i teoretické. Neuškodí poskytnout jednu z nich:

Získávání, sběr, vytváření / upravování, sledování, přístup k a často rovněž poskytování strukturovaných a nestrukturovaných digitálních informací – společně označovaných jako “obsah”. Obsah může zahrnovat finanční údaje, záznamy o podnikání, servisní data zákazníků, marketingové informace, obrázky, video nebo jiné druhy digitálních informací.

Patří mezi „ty delší“ a je poměrně výstižná. Najdete v ní řadu podstatných informací – mluví o strukturovaných i nestrukturovaných digitálních informacích (obsahu = content). A zmiňuje řadu typických činnosti (=management). Obsah je potřeba získávat, soustřeďovat, opravovat a zpracovávat, sledovat, přistupovat k němu a také, dost podstatné, dodávat jej „někam dál“.

V češtině máme pro „content management“ zavedeno označení „správa obsahu“. A většinou správu obsahu potkáte hlavně ve spojení se „systémy pro správu obsahu“ (Content Management Systems, CMS). I tu poslední zkratku je tedy vhodné znát. Stejně jako její obdobu DMS (Dokument Management System). A když už je řeč o názvosloví, asi bude dobré připomenout i další podobné termíny – redakční systém a publikační systém. V těchto posledních dvou případech (označujících většinou zhruba totéž) jde ale spíš o systémy, které mají sloužit k publikování informací na internetu či intranetu. „Velký“ systém pro správu obsahu míří zpravidla trochu výše a nabízí pokročilejší možnosti – hlavně takové, které ho umožní zahrnout do podnikových procesů.

Současnost systémů správy obsahu je úzce svázána s internetem, respektive s existencí webových prohlížečů a jejich možností. Zatímco dřívější CMS/DMS byly založené hlavně na použití specifického klientského software a vazbách na software schopné produkovat a zpracovávat dokumenty, dnešní CMS používají hlavně webové prohlížeče coby klienty. A zjednodušují tak poměrně výrazně uživatelskou stránku věci. K tomu, aby byly použitelné, pochopitelně potřebují databáze, webové servery i datová úložiště, ale tuhle stránku věci již uživatelé příliš nevnímají a ani vnímat nemusí.

CMS dnes hlavně pro blogy a weby

CMS, tedy software sloužícího ke správě a publikování obsahu, existují stovky, možná tisíce – www.cmsmatrix.org je web, kde najdete velmi vyčerpávající přehled, a máte tak velkou šanci propadnout beznaději. Té ale nakonec možná propadli i sami tvůrci – pokud se v systémech pro správu obsahu orientujete, brzy zjistíte, že přehled není zcela aktuální.

Podobný přehled najdete na www.software-pointers.com/en-content-tools.html, s jediným rozdílem – je to jenom praktický rozcestník, nesnaží se o detailní analýzy a porovnávání.

A aby byl přehled úplnější, na www.opensourcecms.com najdete přehled Open Source CMS. Pro vážné zájemce ještě jeden odkaz – www.cmswatch.com.

Nevýhodou podobných přehledů je častá absence či nedostatečné podchycení komerčních systémů, zejména takových, které mají za cíl nasazení v malých, středních i velkých firmách. Dnes je „CMS“ daleko více používáno pro publikační systémy, pomocí kterých jsou realizovány desítky i stovky tisíc webů či blogů. Dostatečně to ostatně je vidět i na statistice nejpoužívanějších „CMS“ z Technorati.com.

Vyšší ambice než software pro správu blogu

O významu této části softwarového průmyslu opět může hovořit i to, že největší hráči na trhu už řadu let mají vlastní systémy, které se snaží (s různým úspěchem) integrovat se svými dalšími produkty. A protože se tato série blognutí věnuje právě CMS, tak rovnou prozradím, že se na konci dostaneme k Oracle Universal Content Management 10g R3 produktu, jenž zdárně konkuruje produktům jako je ECM Documentum, IBM Filenet, Interwoven, OpenText a Allfresco (Open Source).

Právě Oracle UCM se v roce 2009 umístil v gartnerovském magickém kvadrantu pro WCM (Web Content Management). A nutno dodat, že se umístil opakovaně a umístil se zde jako nejlépe hodnocený z pohledu „ability to exekute“, tedy schopnosti doručit projekt za domluvených podmínek.

A na závěr ještě jeden hezký graf (http://www.cmswatch.com/vendormap/).

22. září 2009

Oracle Business Intelligence Standard Edition One

Oracle, coby jeden z hlavních hráčů na poli BI, nabízí řešení Business Intelligence potřeb pomocí produkt Oracle Business Intelligence Standard Edition One, pro 40% IT profesionálů je Oracle preferovaných dodavatelem BI řešení (Zdroj: Information Week Research). Řešení přitom těží i z dalších pozic, které Oracle má na souvisejících trzích – vůdči společnosti na trhu s datovými sklady, první pozice na trhu software pro podnikovou analytiku (Zdroj: IDC) a umístění ve vedoucím segmentu v BI (Zdroj: Gartner).

V roce 2006 se Oracle Business Intelligence Suite, předchůdce nyní aktuálního produktu, stal produktem roku („2008 Channel Insider Product of the Year“ v kategorii Business Intelligence mezi čtenáři eWeek Channel Insider).

Oracle řešení splňuje řadu požadavků, které jsou na dnešní BI aplikace kladeny:

Integrovaná BI platforma nabízející tvorbu reportů, dashboardů, adhoc analýz a rozhodování prostřednictvím konzistentního pohledu na všechny data a informace ze společnost.

  • Jednotné řešení pro generování, publikování a distribuci obchodních dokumentů a výstupů – zprávy o činnosti, faktury, finanční výkazy, dodací dokumenty, výkazy, úřední formuláře a podání podle potřeby i v pravidelné podobě.
  • Výkazy a analýzy s širokými možnosti a snadným použitím napříč firmou a snadnou integrací s informačními systémy, aplikacemi a datovými zdroji, které již společnost používá.
  • Jednoduchá instalace, snadné nasazení výkonného řešení a nízké náklady.
  • Řešení, které je rozšiřitelné podle rostoucích a vyvíjejících se potřeb.
  • Adekvátní podpora od dodavatele pro celé řešení.
  • Atraktivní cenové podmínky vyhovující virtuálně jakýmkoliv rozpočtům.


Výhodou Oracle BI Standard Edition One je i to, že zohledňuje jeden ze zásadních požadavků na BI systémy, zmíněný v analýze Gartner Group – jde o platformu navrženou s ohledem na potřeby obchodních oddělení a běžného použití, bez dříve běžné závislosti na schopnostech IT oddělení.

Stručně řešeno, koupí získáte klasickou krabici se software, snadno instalovatelným a schopným provozu na jednom serveru. Uživatelé mohou s výhodou využít 100% webového přístupu, na klientských strojích tak není potřeba instalovat žádný software, včetně možností přístupu z mobilních telefonů (i dnes tak populárního iPhone). Výstupy zvládá vytvářet i běžný uživatel, odpadá nutnost znát specifické věci jako je SQL dotazovací jazyk či programování. Oracle BI Standard Edition One snadno přizpůsobíte potřebám společnosti, včetně toho, že nabízí dostupné licencování v rozsahu 5 až 50 uživatelů.

Více informací získáte na stránkách Oracle Business Intelligence.

Užitečné odkazy

Oracle pro každého (česky, základní přehled o řešeních Oracle)
Oracle Business Intelligence (česky, přehled o Oracle BI Standard Edition One)
Business Intelligence – Oracle Wiki (anglicky)
Řízení chodu podniku (Enterprise Performance Management) | Business Intelligence (česky)
Oracle Czech BI/DW Site (česky a slovensky)
Oracle Business Intelligence Blog (anglicky)
Oracle Czech BI/DW Blog (česky a slovensky)

21. září 2009

Proč je vlastně Business Intelligence důležitá

Poměrně aktuální analýza od společnosti Gartner Group (z roku 2009) uvádí několik důležitých informací, které mohou pomoci v lepším pochopení významu Business Intelligence pro podnikání.

  • do roku 2012 se více než 35% z pěti tisíc největších globálních společnosti dopustí chybného rozhodování o důležitých změnách v jejich podnikání a tržním působení
  • do roku 2012 budou mít obchodní oddělení pod kontrolu alespoň 40% celkového objemu rozpočtu na BI
  • v roce 2012 bude 20% organizací mít průmyslově specifické analytické aplikace poskytované prostřednictvím SaaS (Software as a Service) coby standardní komponenty jejich BI portfolia
  • v roce 2009 se objeví kolaborativní tvorba rozhodnutí jako nová produktová kategorie kombinující sociální software se schopnostmi BI platforem
  • v roce 2012 bude jedna třetina analytických aplikací používaných v podnikatelských procesech dodávána skrz aplikační mashupy


Partner ve své předpovědi předpokládá, že stávající model BI, závislý na kvalitě a schopnostem oddělení informačních technologií, dozná velké změny. BI aktivity a možnosti se přesunou tam kam více patří, tedy do obchodních oddělení. Odpadne tím nejčastější problém, který spočívá v potížích „domluvit“ se mezi „ajťáky“ a „obchoďáky“.

Světová finanční krize a ztížené podmínky pro podnikání zároveň budou vytvářet větší tlak na rozhodování – kvalita a včasnost se neobejdou bez odpovídající podpůrných procesů právě v oblasti BI aktivit. A nedostatečné možnosti firem povedou k chybným rozhodnutím.

Zajímavá je i zmínka o sociálním software, odpovídající dnešnímu trendu rozvoje sociální sítí a budování sociálních kontaktních sítí a lepším možnostem „davu“ podílet se na podkladech pro rozhodování. Určitým způsobem s tím souvisí i zmínka o zvyšujícím se podílu SaaS – je logická, protože velkou různorodost procesů v rámci BI a nutnost častých změn a zkoušení nových cest je velmi dobře realizovatelná právě prostřednictvím software poskytovaného ve formě služeb.

Aplikační mashupy, zmiňované v poslední z předpovědí, jsou novinkou a znamenají odklon od tradičních portálových řešení. Budou vyžadovat řadu změn v procesech i informačních technologiích, ale jde o logické vyústění. Firmy mají řadu aplikací a informačních systémů a potřebují je propojovat tak, aby Business Intelligence aplikace byly schopny „dolovat“ potřebná data a správně je propojovat.

Důležitý je pohled do budoucnosti

Business Intelligence je v podnikání důležitá hlavně pro získávání předpovědí, pohledu do budoucnosti. Získat informace o všem proběhlém, sumarizovat je, vytvářet analytické pohledy a grafy, to je možné poměrně snadno. Firmy mají s takovýmto využitím vlastních dat dostatek zkušeností, ale zpravidla mají problém v protažení linky z minulosti a přítomnosti do budoucnosti. A problém mají také v okamžiku, kdy chtějí zkusit rozdílné úhly pohledu a pomocí nic hledat nové souvislosti. Mnohdy je podobné přístupy potřeba zkoušet takřka v reálném čase s ohledem na tlaky, které na podnikání vyvíjí obtížné tržní podmínky.

Informační demokracie

V roce 1996 uvedla již zmíněná Gartner Group další zajímavou předpověď pro rok 2000:

"By 2000, Information Democracy will emerge in forward-thinking enterprises, with Business Intelligence information and applications available broadly to employees, consultants, customers, suppliers, and the public. The key to thriving in a competitive marketplace is staying ahead of the competition. Making sound business decisions based on accurate and current information takes more than intuition. Data analysis, reporting, and query tools can help business users wade through a sea of data to synthesize valuable information from it - today these tools collectively fall into a category called "Business Intelligence."

Skutečnost je pravděpodobně taková, že se něco podobného podařilo až o několik let později. Informační demokracie, která by zpřístupnila informace v široké podobě zaměstnancům, konzultantům, zákazníkům, dodavatelům i veřejnosti se v roce 2000 nacházela v počátcích. Každopádně je jisté, že právě informační demokracie je skutečně jedním z nejdůležitějších prvků, které umožňují být napřed před konkurencí, vytvářet správná obchodní rozhodnutí založená na přesných a aktuálních informacích. A také lze jenom potvrdit, že už se nelze rozhodovat pouze intuitivně.

17. září 2009

BI aneb Business Intelligence


Česká Wikipedia říká o Business Intelligence, že jje to dovednost, znalosti, technologie, aplikace, kvalita, rizika, bezpečnostní otázky a postupy používané v podnikání pro získání lepšího pochopení chování na trhu a obchodních souvislostech. Stručnější vyjádření, více se blížící i významu tohoto pojmu v informačních technologiích je, že jde o systémy pro podporu rozhodování.

Věděli jste ale, že historie tohoto termínu pravděpodobně začíná již v roce 1958, kdy Hans Peter Luhn z IBM použil tento termín nejspíš poprvé. A v roce 1989, alespoň to říká anglická verze Wikipedia, se objevila další zajímavá definice BI stavějící ji do snahy popsat „koncepty a metody pro zlepšení obchodního rozhodování použitím podpůrné systémy založené na faktech“ ("concepts and methods to improve business decision making by using fact-based support systems."). Nutno dodat, že právě tato definice je docela užitečná k lepšímu pochopení toho, co vlastně Business Intelligence je a k čemu slouží.


Co ještě potkáte v rámci Business Intelligence?


Data warehousing (datová úložiště) a ostatní způsoby ukládání (mnohdy velkého objemu) dat, dotazování (querying), tvorbu výstupů (reporting), OLAP, analytické nástroje a vše co s uvedenými věcmi souvisí.

Z naznačeného začíná být zřejmé, že dnešní Business Intelligence je velmi úzce provázána s informačními technologiemi – v nejčastější podobě využívá informací o firmě (prodeje, objednávky, finanční toky, firemní informační systém, zaměstnanecké informace) a dokáže vytvářet výstupy takové, které zodpovědní lidé mohou používat jako základ pro rozhodovací procesy. V dalších krocích umí získat potřebná vnější data a vhodně je propojit s vnitřními a získat kvalitnější nebo detailnější podklady pro rozhodování.

Základní BI může být obyčejná evidence výdajů a příjmů v domácnost, jakkoliv to zní úsměvně, ze které lze vyvodit, jestli si můžete dovolit nákladnou dovolenou nebo nové auto na leasing. V opravdu pokročilé podobě si pak představte nadnárodní firmu, s desítkami poboček, stovkami či tisíci obchodních partnerů a řadou produktů, které potřebuje vyrábět a prodávat. Zatímco první jmenované si můžete vést na papíře nebo v Excelu, u toho druhého se bez specializovaných informačních systémů, databází a analytických aplikací neobejdete.

Budoucnost Business Intelligence

Trh Business Intelligence prošel drastickou transformací, která někdy v loňském roce vedla k tomu, že se hlavní aktivity přesunuly k čtveřici velkých dodavatelů – SAP, Oracle, IBM a Microsoft. Jak důležitá Business Intelligence je, můžete nakonec vidět i na přítomnosti posledně jmenovaného.

14. září 2009

Kvalitní bezpečnostní řešení může pomoci stejně jako bezpečnostní audit

Security Slideshow: 10 Things the Security Auditor Saw je zajímavá prezentace, upozorňující na deset běžných nedostatků v oblasti zabezpečení informací. Zkuste se zamyslet nad vlastní firemní sítí a odhadnout, kde máte nedostatky. Takové, které by právě například Oracle IRM mohlo pomoci odstranit (detaily níže).

  • Uživatelé mají přístup pouze k informacím, které potřebují pro svoji práci a práva jsou odebírána v okamžiku, kdy již dané informace nepotřebují
  • Uživatelé jsou zodpovědní za navzájem konfliktní činnosti a umožňuje jim to obcházet omezení a zneužívat své postavení
  • Přístupová práva uživatelů odpovídají jejich postavení a pracovním činnostem
  • Veškeré manipulace s informacemi jsou zaznamenávány
  • Systém přístupových práv i činnost je zdokumentován a dokumentace je aktuální
  • Záznamy jsou pravidelně kontrolovány
  • Vývojáři nemají žádná nadbytečná přístupová práva ani práva k ostrým (produkčním) systémům
  • Změny na pracovních pozicích vedou k revizi přístupových práv a odstranění uživatelských účtů i práv přístupů
  • Testování software a systémů se neprovádí nad ostrými (produkčními) informacemi
  • Firemní data jsou chráněna proti ztrátě a firma má definovány postupy pro podobné případy minimalizující dopad


Oracle Access Manager poskytuje jednoduché samoobslužné funkce přihlašování, které umožňují bezpečný přístup k citlivým webovým zdrojům a aplikacím. Zároveň slouží jako platforma pro správu pověření, hesel a zásad autorizace uživatelů. Je součástí sady Oracle Identity and Access Management Suite, která řeší celou řadu výzev v oblasti zabezpečení, shody a integrace. Další informace najdete zde.

Oracle Information Rights Management pomocí digitálních podpisů šifruje dokumenty a e-maily a chrání je tak před neoprávněnými zásahy. Zajišťuje kontrolu nad zabezpečením i mimo vlastní síť organizace, v osobních a přenosných počítačích i na mobilních bezdrátových zařízeních. Další informace najdete zde.

Ochranu firemních dat a shodu s předpisy můžete kontrolovat pomocí aplikace Oracle Database Vault. Ta nejen zabraňuje vysoce oprávněným uživatelům zobrazit citlivá aplikační data, ale také vynucuje zásady určující kdo, kdy, kde a jak získá přístup k aplikacím, databázím a datům.Další informace najdete zde.

Nasazení takovéhoto řešení může pomoci stejně, jako když do firmy pozvete auditory počítačové bezpečnosti – řadu nedostatků, které by byly auditory objeveny, podobné software vůbec nepřipustí. A ochrání tak firemní informace jak uvnitř firmy, tak vně.

11. září 2009

Hlídejte informace při používání, nenechte je volně pohybovat

Oracle Access Manager (česky v PDF) ve spojení s Oracle Information Rights Management (IRMl) (česky v PDF) a Oracle Databáze Vault (česky v PDF) nabízí vyšší úroveň zabezpečení, přesně takovou, která umožní zamezit nechtěným i chtěným únikům informací. A pokud už k něčemu takovému přeci jenom dojde, dokáže poskytnout dostatek informací vedoucích k určení viníka. A sjednání nápravy.

„Z informací se stala nová světová měna. Databáze jsou digitálními bankami, v nichž se ukládají a z nichž se vybírají cenné informace.“ (Zdroj: Studie IDC, únor 2008)

Oracle IRM doplní do firemní sítě šifrování dokumentů pomocí digitálních podpisů (včetně elektronické pošty) – dokumenty tak můžete chránit proti neoprávněným zásahům, sledovat jejich pohyb po firmě (včetně sledování všech kopií). Bez použití Oracle IRM nebude nikdo moci dokumenty otevřít a ti co jej používají nebudou moci z dokumentů získávat informace ani pomocí snímků obrazovky. Pro případné dohledání uniklých informaci se používá i systém vodoznaků. Doplnění o Oracle Access Manager umožní lepší správu identit a přihlašování, včetně podpory webových služeb a aplikací. A Oracle Database Vault může pomoci například i tam, kde by databázový administrátor za normálních okolností měl přístup k datům, které ve skutečnosti nemá vidět.

Jak to vlastně funguje (citace z dokumentace k produktu)?

Každému dokumentu je přiřazena bezpečnostní politika a dokument sám je asymetricky zašifrován, což zamezí nedovolenému přístupu. Snadno instalovatelný software (agent) pak vynucuje zásady bezpečnostní politiky v systémech koncových uživatelů tím, že hladce integruje s prostředím Windows a kancelářskými aplikacemi balíku Microsoft Office či aplikací Adobe Reader. Každá z politik, které jsou uloženy a spravovány na serverech Oracle Information Rights Management a které vlastní a provozuje sám zákazník, může být použita na tisíce dokumentů. Díky tomu je řešení škálovatelné pro celou organizaci a přitom je možné jej obsluhovat se znalostmi běžného uživatele počítačů.

Image: FreeDigitalPhotos.net